Čarodějný kocourek a ztracený prach
Byla jednou jedna malá vesnice na kraji rozlehlého lesa, kde se rodily ty nejkrásnější pohádky. Žili tam vesničané, zvířátka, a také kocourek jménem Mrňous. Mrňous nebyl obyčejný kocourek, ale čaroděj. Uměl totiž hovořit lidskou řečí a kouzlit. V této vesnici platilo jedno tajemství. Každou noc oblohu rozzařoval zářivý hvězdný prach, který dodával vesnici magii a veselí. Mrňous, s jeho zvědavými zelenými očima a rychlými tlapkami, byl vždy středem vesnických příběhů a dobrodružství.
Jednoho dne, když Mrňous sledoval hvězdy, zjistil, že obloha ztratila svou zář. Hvězdný prach byl pryč a vesnice se ocitla v temnotě. Vesničané byli smutní a zmatení. Mrňous, věrný své vesnici, se rozhodl najít ztracený hvězdný prach a vrátit vesnici její magii a světlo.
Mrňous se vydal na cestu, která byla plná neznámých krajů, setkání s divokými zvířaty a kouzelnými bytostmi. Potkal moudrou sovu, která mu dal radu, jak najít hvězdný prach, a veselou veverku, která mu nabídla své ořechy na cestu. Mrňous procházel přes hory, řeky a temné lesy, ale nikdy se nevzdal. S každým krokem cítil, jak se blíží k jeho cíli.
Nakonec Mrňous dorazil do temné jeskyně, kde našel ztracený hvězdný prach. Ale prach strážil zlý troll, který se ho nechtěl vzdát. Mrňous využil své kouzelné schopnosti a důvtip, aby porazil trolla a odnesl prach zpět do vesnice. Byla to těžká bitva, ale Mrňous byl statečný a nevzdal se.
Když se Mrňous vrátil do vesnice s hvězdným prachem, vesničané jásali. Obloha opět zářila jasnými barvami a vesnice byla plná radosti a štěstí. Mrňous se stal hrdinou a vesničané mu za jeho statečnost a odvahu vděčili. A tak se vesnice vrátila do svého starého života plného magie a veselí. A pokud Mrňous nespí, jistě se vydává na další dobrodružství. A kdo ví, možná jednoho dne narazíš na našeho malého kocourkového hrdinu, když budeš sledovat hvězdy v noci.
