Líza, malé koťátko s hebkým šedivým kožíškem a zvědavýma zelenýma očima, jednoho dne najde ve staré půdě u své babičky zaprášené zrcadlo. Líza, plná zvědavosti, si chce prohlédnout svůj obraz, ale jakmile se podívá do zrcadla, zjistí, že obraz uvnitř není její obvyklý odraz – v zrcadle vidí tajemný svět plný barevných hvězdiček a tajuplných lesů. Zrcadlo začne šeptat: „Lízo, chceš zažít něco kouzelného?“ A Líza, trochu překvapená, ale nadšená, přikývne.
Jakmile Líza vysloví své „ano“, zrcadlo se rozzáří a Líza cítí, jak je vtahována dovnitř. Najednou se ocitne v kouzelném lese, kde všechno vypadá tak podivuhodně! Stromy mají listy zářící jako drahokamy a kolem ní poletují světlušky, které svým třpytem osvětlují cestu. Líza vykročí dál do lesa a brzy potká vránu Matyldu, která jí začne vyprávět o záhadném kouzelném kameni, jenž prý splní každé přání.
Na své cestě kouzelným lesem Líza potkává další přátele – malého ježečka Oskara a žabku Bětušku. Oskar a Bětuška, kteří jsou velmi zvídaví, chtějí vědět, odkud Líza přichází a co hledá. „Hledám kouzelný kámen,“ vysvětluje Líza. „Pomůže mi splnit mé přání.“ Oskar se zamyslí a poví: „Mám pocit, že bych mohl vědět, kde se ten kámen nachází.“ Společně se tedy vydají lesem, zatímco si navzájem povídají příběhy ze svých domovů.
Při cestě k místu, kde by mohl být kouzelný kámen, musí přátelé překonat několik překážek. Cesta vede přes hlubokou říčku a temné houštiny plné podivných zvuků. Líza je trošku vyděšená, ale Oskar a Bětuška ji ujišťují: „Neboj se, Lízo, jsme tady s tebou.“ Bětuška dokonce skočí do vody, aby ukázala Lize, že přátelé si navzájem vždy pomáhají. Postupně se jim podaří projít všechny překážky a upevnit tak jejich přátelství.
Konečně dojdou k mýtině uprostřed lesa, kde se třpytí tajemný kámen na pařezu, zalitý měsíčním svitem. Líza se k němu opatrně přiblíží a šeptá své přání – chce se naučit, jak se starat o druhé a být dobrým přítelem. Kámen se rozzáří ještě více a kolem Lízy se rozprostře hřejivý pocit radosti a lásky. Všechny obavy a starosti zmizí a Líza cítí, že se něco v ní změnilo.
Zrcadlo znovu začne zářit a Líza cítí, že nastal čas se vrátit domů. S poděkováním a slibem, že se ještě uvidí, se rozloučí s novými přáteli a projde zrcadlem zpět do půdy. Když se probudí, váhá, zda to byl jen sen, ale její srdce jí říká, že dobrodružství bylo skutečné. Nyní, s novým pocitem odvahy a laskavosti, se těší, až bude své zážitky vyprávět svým blízkým.
