Byl jednou jeden kouzelný lesník. Žil v hlubinách prastarého lesa, kde stromy sahaly tak vysoko k obloze, že jejich špičky vypadaly jako zelené prsty sahající k mrakům. Lesník se jmenoval Šimon a měl nespočet kouzel a triků, které se naučil od starých druidů. Jeho domovem byla malá chaloupka, kterou si postavil ze samotného srdce lesa. Přes den se věnoval svým povinnostem, jako bylo péče o stromy, zvířata a celý les, a přes noc pozoroval hvězdy, které se mu vždycky zdály tak blízké, jako by mohl jednu z nich chytit.
Jednoho večera, když Šimon jako obvykle seděl před svou chaloupkou a pozoroval hvězdy, si všiml něčeho neobvyklého. Z oblohy pomalu klesala jasně zářící hvězda, která přistála přímo v jeho zahradě. Hvězda byla malá, ale zářila tak jasně, že ozařovala celý les kolem. Lesník Šimon, překvapený, ale zároveň fascinovaný, se rozhodl hvězdu prozkoumat.
Když se Šimon přiblížil, hvězda se začala třást a pak promluvila lidským hlasem. Vyprávěla mu, že je ztracená, že z oblohy spadla omylem a teď neví, jak se vrátit zpět. Hvězda byla smutná a Šimon viděl, jak jí po tváři stékají malé stříbrné slzy.
Šimon, ač byl překvapen, že hvězda může mluvit, se rozhodl, že jí pomůže. Z jeho dlouhého života v lese měl mnoho zkušeností a věděl, že i nejmenší pomoc může mít velký význam. Navrhl hvězdě, že jí pomůže najít cestu zpět na oblohu.
Následujícího dne se Šimon s hvězdou vydali na cestu lesem. Na své cestě potkali mnoho lesních zvířátek – veverky, jeleny, sovy a dokonce i malého jezevce. Všechna zvířátka byla z hvězdy nadšená a přála jí hodně štěstí na její cestě zpět do nebe.
Po dlouhém putování dorazili na nejvyšší kopec, odkud bylo vidět celé nebe. Hvězda se podívala na Šimona, poděkovala mu za všechno, co pro ni udělal, a pak vystoupila zpět na oblohu, kde jí bylo její místo. Jakmile se tam dostala, začala zářit ještě jasněji než předtím. Pak se otočila k Šimonovi a řekla mu, že za jeho dobrotu mu splní jedno přání.
Šimon se na chvíli zamyslel a pak se rozhodl. Přál si, aby všem bylo dáno vidět krásu hvězd tak, jak ji viděl on. Hvězda se na něj usmála a splnila jeho přání. Od té doby všichni, kdo se v noci podívali na oblohu, viděli hvězdy zářit mnohem jasněji než kdy předtím. Šimon se vrátil domů, šťastný a spokojený, věděl, že udělal něco dobrého. A tak skončil další den v životě kouzelného lesníka.