Dobrodružství Medvídka Ondřejka
V hlubokém lese, mezi zelenými stromy a divokými květinami, se probudil malý medvídek Ondřejek. Jeho oči byly ještě rozespalé, ale již cítil, že tento den bude něco speciálního. Pohlédl z okna své malé medvědí nory a usmál se na slunce, které se pomalu vyhoupl nad koruny stromů.
Když Ondřejek vyšel ven ze své nory, spatřil malou lesní vílu, která seděla na květině a vypadala velmi smutně. Když ji medvídek zpozoroval, víla mu pověděla, že ztratila svou kouzelnou hůlku, bez které nemůže tvořit duhu po dešti.
Bez váhání se Ondřejek vydal na cestu, aby našel ztracenou hůlku. Cestou potkal spoustu svých přátel – zajíce, lišku, veverku, ale nikdo z nich hůlku neviděl. Nakonec se však dostal k jeskyni, kde bydlel starý moudrý jezevec.
Starý jezevec, byl velmi moudrý a znalý. Když slyšel o Ondřejkově hledání, řekl mu, že hůlku víla neztratila, ale byla ukryta. Jezevec dal medvídkovi úkol – musel vyřešit hádanku, aby ukázal, že má srdce plné odvahy a lásky.
Hádanka zněla ”Má to 4 nohy, huňatý kožíšek a dělá to brum brum brum”. Víte děti co je to ?
Ondřejek hádanku uhádl a úkol splnil, protože i když byl malý, byl také velmi chytrý.
Když Ondřejek úspěšně splnil úkol, starý jezevec mu předal kouzelnou hůlku. Medvídek se rychle vrátil k víle a předal jí ztracenou hůlku. Víla byla šťastná a jako poděkování Ondřejkovi vytvořila nejkrásnější duhu, jakou kdy viděl. Poté se Ondřejek vrátil do své nory, kde usnul a snil o svém velkém dobrodružství. A tak skončil další den v životě malého medvídka Ondřejka.
