Jakmile začne šeptat vítr a svět se zachumlá do nočního pláště, vstupujeme do kouzelné říše Modrozdibného lesa. Tam, kde se potok směje s kamínky a stromy šeptají tajemství, tam bydlí náš hrdina – malý medvídek. Není to ale medvídek jakýkoli, nýbrž medvídek velmi zvláštní. Umí totiž mluvit nejen se zvířátky lesa, ale i s lidmi. Jeho jméno? Jistě, to je Kudrnáček. Kudrnáček byl známý svou dobrosrdečností a milou povahou, ale také zvědavostí. Jeho nejoblíbenější čas byl večer, kdy se kolem ohně sešli všichni lesní obyvatelé a vyprávěli si příběhy.
Jednoho dne ale přišel Kudrnáček ze svého průzkumu lesa s vážnou zprávou. Zjistil, že lidé chtějí porazit stromy, jejich domovy, a postavit tam obchodní centrum. Představa, že by mohl ztratit svůj domov a že by jeho přátelé měli být bez útočiště, ho hluboko zasáhla. I přes svůj malý věk, Kudrnáček věděl, že musí něco udělat. Nemohl připustit, aby jeho milovaný Modrozdibný les zmizel.
Rychle se rozhodl. Potřeboval shromáždit všechny své přátele a zastavit ničení lesa. Snažil se kontaktovat všechna zvířátka a také lidi, které znal. Jeníček a babička, která žila na kraji lesa, veverka Skočdopole, sova Huhňák… Všichni se spojili a začali tvořit plán. Kudrnáček použil svůj talent mluvit s lidmi a přesvědčil je, aby přišli a viděli, jak krásný je Modrozdibný les.
A tak přišel den, kdy se mělo rozhodnout o osudu lesa. Kudrnáček a jeho přátelé předvedli lidem nádhernou podívanou plnou zpěvu ptáků, tanec veverek a tajemné příběhy lesa. Lidé byli ohromeni krásou a harmonií, kterou les nabízel. Pochopili, že příroda je neocenitelný dar, který by neměli ničit. Rozhodli se, že obchodní centrum postaví jinde, a Modrozdibný les zůstal nedotčen. A tak Kudrnáček a jeho přátelé zachránili les a všichni žili šťastně až do konce svých dnů. A teď, milé děti, je čas jít spát. Zítra je nový den plný dobrodružství.
© 2025 – Truhla Pohádek